Historie 12. SS Pz.Div.


Hj divizni stuha - predni

Hj divizni stuha - zadni


 

Velitelé divize:

 

Tato divize byla první formací Waffen SS, která zasáhla do bojů proti Spojencům v Normandii. Její mladí vojáci, rekrutovaní především z Hitlerjugend, bojovali nemilosrdně v soubojích muže proti muži a v bojích proti tankům a získali si výbornou bojovou reputaci u kanadských a britských vojáků, kteří proti nim bojovali. Zformována byla v červnu 1943 jako Panzergrenadier formace, "Hitlerjugend" získala statut Panzer Division v říjnu 1943. Rekruty byli členové Hitlerjugend narození v roce 1926. Odvod byl držen v tajnosti, aby si Spojenci nemysleli, že odvedením 17-letých mladíků Německo sbírá poslední rezervy. Důstojnické kádry 12. SS byly složeny z veteránů, poddůstojníků a důstojníků Leibstandarte, většina z nich sloužila na východní frontě. Byli zde také důstojníci převelení z Wehrmacht (zejména specialisté na těžké zbraně, asi 50 můžu) a Luftwaffe. Velitel divize, Gruppenführer Fritz Witt, své muže tvrdě cvičil v poli, kdy byla používána ostrá munice. Přehlídkám bylo věnováno velmi málo času, mnozí říkali, že z mladých dobrovolníků jsou cvičeni bojovníci a ne vojáci. Výcvik probíhal v Belgii v oblasti Beverloo, Mol, Turnhout, Herentals (12.SS Pz.Pi.Abt.12) a Geel a mladí rekruti se postupně stávali vojáky. Bohužel divize neměla tanky a vozidla, stejně jako palivo a také munice pro výcvik bylo málo. Avšak na počátku roku 1944 již byla divize plně vybavena a připravena pro boj.

1.června 1944 byly součástí divize 12. Panzer Regiment složený ze dvou praporů Pz IV a jednoho vyzbrojeného Panthery, 25. a 26. Panzer Grenadier Regiment, dělostřelecký pluk, průzkumný, protiletadlový a protitankový prapor, ženijní prapor a podpůrné jednotky. Divize měla 20.540 většinou mladých mužů, kteří dobrovolně sloužili v této elitní formaci. Aktuální počet byl: 520 důstojníků (deficit:144), 2.383 poddůstojníků (deficit: 2.192), 17.637 mužů (nadpočet: 2.360), 1.103 pomocných sil (ruští Hiwis, Italové, atd.).5. června se divize přesunula na pozici západně od Paříže a jižně od Rouenu. Ve 14:30 6. června 1944 byla "Hitlerjugend" vyjmuta ze zálohy a přidělena 7. Armee ke spolupráci s 21. Panzer a Panzer Lehr Division při útoku v 16:00 následujícího dne. Plán zatlačit spojenecké jednotky do moře se bohužel nepodařilo realizovat. 21. již byla poutána v obranných bojích, Panzer Lehr nebyla na bojišti a "Hitlerjugend" nebyla plně seskupena. Masivní protiútok 7. Armee se tedy omezil jen na útok částí 12. SS: 25. Panzer Grenadier Regiment, jeho 2. Panzer Battalion a jeho 3. Artillerie Battalion. Sturmbannführer Kurt ("Panzer") Meyer, velitel 25. Regimentu, který si byl vědom, že Panzer Lehr nebude krýt jeho pravý bok, sestavil silnou skupinu, 3. Panzer Grenadier Battalion, protitankový a protiletadlový oddíl a na křídlech tankový a průzkumný prapor. Jejich úkolem bylo chránit odkrytý bok a důležité letiště Carpiquet. Na pravém křídle, v Cambes, byl 1. Battalion ve styku s 21. Panzer Division, která chránila křídlo pluku a 2. Battalion byl umístěn ve středu. Hrozilo nebezpečí, že kanadské tanky a pěchota obklíčí 2. Battalion a Meyer proto přesunul začátek útoku na 14:00 a ačkoliv 1. a 2. Battalion dosáhly částečných úspěchů, nemohly pro nedostatek síly splnit rozkazy 7. Armee. Divize zastavila útok a prapory přešly do obrany. Útok 25. Panzer Grenadier Regimentu vytvořil silný perimetr, který sehrál klíčovou roli, když zabránil britské 2. Army dobýt Caen již 7. června.

…a pak naše štěstí zmizelo. Narazili jsme na skupinu vojáků SS z Hitlerjugend a ti bojovali jako šílenci…nevzdávali se...museli jsme je zabít všechny…bylo to strašné. (britský pěšák).

Kanaďaně se blížili naprosto klidně a neměli ponětí o přítomnosti protivníka. K. Meyer vše pozoroval z věžiček na kostele v Ardenském opatství, kde si zřídil provizorní štáb. Poté past sklapla a 3.kanadská divize utrpěla těžké ztráty. 8. června divize znovu těžce zaútočilan Meyer brzy ráno napadl 7. brigádu winipežských střelců a po celodenním tvrdém boji prolomil kanadskou linii 22 tanky, jimž osobně velel. Nyní divize musela držet úsek fronty dlouhý 16km. 13. června se odehrála slavná epizoda ve Villers - Bocage, kdy Michael Wittmann se svým Tigerem I. stoupal na kótu 213 a zahlédl rozvíjející se kolonu 7. obrnění divize. Wittmann (zemřel 8.8. u Gaumesnilu) na kolonů zaútočil a zničil 25 strojů a zastavil celý spojenecký postup.. V následujících dnech přibyl do bojové oblasti zbytek formací divize a zapojil se do bojů. Ani při největším nasazení však "Hitlerjugend" s 25. Regimentem vpravo a 26. Regimentem vlevo nedokázala rozšířit svůj obranný perimetr nebo dobýt Bayeux. Probíhaly krvavé boje o takticky důležité vesnice a sektor divize byl každodenně ostřelován spojeneckým dělostřelectvem. 14. června zasáhla palba námořních děl Wittův štáb a Witt sám byl zabit. Ve velení divizi ho nahradil K. Meyer. Když Spojenci zahájili 15. června ofenzívu proti Panzer Lehr (na levém křídle "Hitlerjugend"), divize stáhla své vlastní levé křídlo u Boislande, aby zabránila jeho obklíčení. Pro těžké ztráty bylo redukována na sílu praporu a staženo do perimetru divize. Ale spojenecký tlak byl příliš silný. Útok vyhnal SS z vesnic, které dobyli v prvních dnech. Boje o Caen utichly 18. června, kdy se obě strany přeskupovaly, připraveny opět začít boj o ruiny města. Do 16. června měla "Hitlerjugend" 403 mrtvých, 847 zraněných a 63 pohřešovaných, bez jakéhokoliv doplnění.

26. června začala spojenecká ofensiva EPSOM, která měla za cíl obejít Caen. Operace doznívala ještě do začátku července, ale spojencům se zásadní průlom nezdařil. 4. července došlo k dalšímu útoku na Carpiquet / operace Charnwood/ letiště bránil pluk panc. granátníků a 15 tanků spolu s protiletadlovou obranou. Útok vedla kanadská 8. brigáda posílená dalšími jednotkami, přesto se mladíkům podařilo zopakovat past ze začátku vylodění a s podstatně slabšími silami slavili vítězství.. 8. července začal další útok na Caen a tentokrát spojenci se třemi divizemi uspěli a otevřeli si cestu k městu. Meyer se dopustil subordinace a nařídil ústup z Caen, protože hrozilo obklíčení celé divize. Divize se účastní obranných bojů v rámci operace Goodwood 18-20.7. bojuje v údolí potoku Odon a brání životně důležitou kótu 112, ze které je výhled až ke Caen. 25 července Američané prorazili německou obranu a opsali gigantický oblouk okolo německých sil, jádro německé armády zůstalo uvězněno v kapse nedaleko města Falaise (operace Totalise 7-20.8). Úkol střežit hrdlo kapsy dostala za úkol Kampfgruppe Krause. 12. SS Kampfgruppe Krause bojovala s takovou zuřivostí, že udržela otevřené severní čelisti kapsy a zachránila několik divizí před zničením. To byl pozoruhodný výkon, protože Kampfgruppe se skládala jen ze 200 mužů, kteří bojovali s přesilou Kanaďanů podporovaných tanky. Tato heroická akce umožnila uprchnout 240.000 německým vojákům, přestože ztratili všechny tanky a měli 50.000 mrtvých a 200.000 zajatých. Z této skupiny zbylo jen několik mužů, kteří ustoupili spolu se zbytky německých divizí za Seinu. Divizi nyní čekal dlouhý ústup celou Francií.. Během těchto bojů páchaly obě strany krutosti, jednou z nich bylo střílení zajatců. Obzvlášť hlubokou nenávist cítili k 12. SS Kanaďané a několikrát, podobně jako na východní frontě, nebyli bráni zajatci ani jednou bojující stranou. 600 přeživších ze 12. SS spolu s několika vozidly ustoupilo do Belgie za řeku Meuse, tvrdě pronásledováni Američany. Zastavili se a bojovali u malé samoty Durnal, kde zdrželi Američany 36 hodin. Rozhodli se stáhnout, až když je Američané začali obkličovat. Zde byl velitel divize Meyer zajat nikoliv Američany, ale belgickým rolníkem a jeho synem, kteří ho předali Angličanům. Zbytek 12. SS dosáhl Siegfriedovy linie, ale byl již jen stínem původní síly. Ztratili všechny své těžké zbraně a zbylo jim jen několik tanků. Byli odesláni k doplnění a odpočinku, ale jejich ztráty byly tak velké, že už divize nedosáhla původní síly a v Ardenách měl podstavy mužů a obrněných vozidel. Přesto už pod vedením Hugo Krasse převálcovala americké pozice u Elsenbornu. Měla proniknout k mostům na řece Meuse u Amay a Engis nedaleko Liege. Úspěch Kampfgruppe Peiper dal možnost 12. SS rozšířit průlom u Büllingenu, aby mohl Dietrich zasadit své zálohy. Büllingen byl dobyt, ale v Bütgenbachu utrpěli granátníci 12. SS těžké ztráty. V boji bylo také ztraceno mnoho tanků. Severovýchodně od Bütgenbachu se situace opakovala, když Kampgruppe Kuhlmann z 12. SS neprolomila americké linie. Ofenzíva selhala a stažena byla i Kampfgruppe Peiper, která pronikla nejhlouběji do spojeneckých linií.

Hitler se nevzdal a vyčerpaní muži z 12. SS byli zasazeni proti Rudé armádě v Maďarsku při operaci Frühlingsverwachen, nejdříve však divize byla nasazena na zničení předmostí rudé armády na Slovensku na řece Gran, po úspěšném zvládnutí operace se přesunula do Maďarska. Budapešť byla blízko kapitulace a Hitler nechtěl ztratit toto důležité město. V bojích o toto město již byly ztraceny 8., 22. a 33. SS Division a v březnu Hitler naplánoval ofenzívu k vyproštění tohoto města. Hlavní roli hrály opět Waffen SS včetně 12. SS, která se stále nezotavila z bojů v Ardenách. Měla proniknout (spolu s 1. SS) mezi jezera Balaton a Valance a dobýt předmostí na kanálu Sio. Počasí však bylo příšerné a tanky Leibstandarte a Hitlerjugend stále zapadaly do bahna, přesto divize zaznamenala dílčí úspěchy například dobytí kanálu Sio a vesnice Igar. Ve vesnici Oedin-Pustza byl 26. Grenadier Regiment Hitlerjugend zdecimován sovětským dělostřelectvem a přes několik lokálních úspěchů byl protiútok Rudou armádou zastaven. Poté přišel ústup. Hitler byl rozzuřen vstupem Rusů do Rakouska. Zbytky 12. SS ustoupily na západ, kde se vzdaly 8. května 1945 Američanům v Ennsu a Steyru na řece Enns. Zde zbytek divize vykonal poslední přehlídku před svým velitelem Hugo Kraasem a náčelníkem štábu-Ia Hubertem Meyerem a divize nastoupila do amerického zajetí jako hrdé vojsko, když odmítli vjet do zajetí pod bílými vlajkami. Američanům se vzdalo 328 důstojníků, 1608 poddůstojníků a 7844 členů mužstva, celkem tedy 9870 můžů a 15 tanků a další těžká technika, ne tedy jen 455 můžů!!! jak uvádí mnohé knižní i internetové zdroje (já vycházím z textu divizní kroniky od H. Meyera).

Příslušníkům divize bylo uděleno 14 Rytířských křížů, nepočítáme- li ty , kteří je získali při službě v jiných divizích Waffen SS. Krátká historie této divize je zrcadlem historie Waffen SS. Jejich fanatická odvaha v bitvách, loajalita a nadšení pro boj spolu s totální neúctou k lidským životům byly obrazem tzv. klasických divizí Waffen SS. Mladíci z 12. SS, kteří bojovali v létě 1944 proti Kanaďanům, Polákům a Britům, zanechali v nich nezapomenutelný dojem a když zjistili, jak jsou tito vojáci mladí, přisoudili jim jako divizní symbol kojeneckou láhev. Dokonce Wehrmacht přezdíval tuto divizi "Crack Babys". Jejich bojové nasazení však tento výsměch rychle ukončilo. Je ironií, že tito mládenci nesměli kouřit a pít (ačkoliv fotografie dokazují porušování tohoto zákazu) a místo obvyklých cigaret a šnapsu měli dostávat mléko a sladkosti! Nesměli též navštěvovat veřejné domy. Příkladem, který odhaluje fanatismus těchto vojáků, je příběh dvou britských pěšáků, kteří našli vážně zraněného příslušníka Hitlerjugend během bojů o Caen. Poskytli mu lékařskou pomoc a láhev vody. Při obvazování zraněné hlavy ho viděli jak sahá do své kamuflované kombinézy. Jen díky pomalým pohybům kvůli zranění se britským vojákům podařilo odhalit pistoli Walther připravenou ke střelbě. Jeho osud není znám, ale britští pěšáci mu sebrali zbraň a nechali ho zřejmě zemřít na horkém slunci.
2.1943: Divize aktivována.
4.1943: Divize má navíc 5.700 mužů, ale schází jí 2.000 poddůstojníků, více než 50 Heer poddůstojníků je převeleno do divize.
6.1943: Führerův rozkaz specifikuje vytvoření divize.
7.1943: Divize je tvořena v Beverloo, Belgie z kádrů 1.000 mužů z LSSAH a mladíků z Hitlerjugend. Division HQ je v kasárnách Lichterfelde v Berlíně, spolu s I. SS-Panzerkorps.
10.1943: Divize obdržela Sturmgeschütz Battalion a zdravotní rotu z 1. SS-Panzer Division
12.1943: Síla divize: 21.500 mužů.
1.1944: Jednotka trpí nedostatkem vybavení, má např. jen 40 tanků.
4.1944: 1.: Divize přesunuta do Normandie. Výcvik z obavy před spojeneckými nálety probíhá v noci.
5.1944: Divize umístěna v severní Francii, 2.000 mužů převeleno k 1. SS Panzer Division.
6.1944: 1.: Velitel divize Witt hlásí, že je připravena k ofenzivním akcím, ale jednotky divize jsou rozděleny po celé Normandii.
6.: Invaze v Normandii, jednotka umístěna v Dreux u Paříže, síla divize 17.900 nebo 20.540 mužů (vyšší počet je včetně doplňovacího praporu v Arnhemu, nižší zohledňuje fakt, že ne všechny jednotky byly připraveny k boji).
7.: Divize jako první jednotka SS zasahuje do bojů, aby vrhla Spojence "zpět do moře." SS-Panzergrenadier Regiment 25 útočí proti postupujícím Kanaďanům u Caen.
11.: Protiútok proti Kanaďanům u Caen.
12.: Ztráty jednotky: 900, divize popravuje 40 (64?) kanadských zajatců, po válce je několik důstojníků Hitlerjugend za tento zločin odsouzeno a pověšeno.
14.: Velitel divize Fritz Witt zabit při ostřelování z lodí.
18.: Těžké boje, Parc de Boislonde.
25.: Odražena spojenecká operace "Epsom".
26.: Velitel divize Meyer hlásí zničení 50 britských tanků.
7.1944: 3.: Počet tanků: 22 Panther, 39 Panzer IV
7.: Počet tanků: 28 Panther, 32 Panzer IV
9.: Stažení na jižní břeh řeky Orne.
12.: Divize brání letiště Carpiquet.
15.: Divize doplněna v Sassy, Jagdpanzer IV, 17 Pantherů a 36 Panzer IV.
16.: Přesun k Lisieux, kvůli spojenecké lsti.
18.: Návrat do sektoru Caen.
25.: Obranné pozice v sektoru Vilmont. Sestavena Kampfgruppe Wünsche z
. 12. SS-Panzer Regiment 12
. III./26. SS-Panzergrenadier Regiment
. I./SS-Panzer Regiment 1
. Schwere SS-Panzer Abteilung 101
8.1944: Ústupové boje, kapsa u Falaise.
1.: I. SS Panzer Korps velitel "Sepp" Dietrich rozkazuje SS-Ausbildungs und Ersatz Abteilung 12 posílit divizi v Normandii, která má těžké ztráty, posílení se nepodaří do 22.
2.: Část divize přidělena k "Kampfgruppe Meyer". Další jednotky zformovány do Kampfgruppe Wünsche a Olboeter.
3.: Divize utrpěla ztrátu 3.500 mužů v Normandii.
4.-12.: 272. a 85. Infanterie Division přebírají pozice HJ, odrážejí spojeneckou operaci "Totalize".
14.: HJ v záloze I. SS Korps, ale německá 7. Armee je obklíčena a hrozí nebezpečí jejího zničení.
25.: Obrana severního křídla kapsy, divize několikrát napadena, ztráty divize 8.000 mužů.
29.: Ústup z kapsy, ale divize již není bojovou formací.
9.1944: 1.: Počet tanků: 10
10.: Návrat do Německa k odpočinku a doplnění.
10.-11.1944: Odpočinek a doplnění, Německo.
12.1944: Ardenská ofenzíva: síla divize 19.700 mužů.
14.: Divize rozdělena do 4 Kampgruppe:
. Kamprgruppe Kuhlmann, 38 Pantherů, 39 Panzer IV, SS-Jagdpanzer Abteilung 560, pěší a dělostřelecké prapory
. Kampfgruppe Müller
. Kampfgruppe Krause
. Kampfgruppe Bremer
Proniká americkými liniemi u Losheimu a pokračuje k Meuse.
18.: Divize přesunuta k II. SS-Panzerkorps.
1.1945: Ardenská ofenzíva selhává, divize přesunuta do Maďarska.
2-3.1945: Těžké boje na území Slovenska, zničení ruského předmostí na Granu, poté účast na ofenzivě Frühlingserwachen – snaha o osvobození Budapeště, krach ofezívy v blátě.
4.1945: Ústup Rakouskem, 90 km k americkým liniím.
5.1945: Divize se vzdává Američanům u Ennsu a Steyeru

 

 

Datum Korps Armee Armee Gruppe
8.43 - 4.44 formování - D Antverpy
5.44 záloha - OKW Evreux
6.44 I. SS 7. Armee B Evreux
7.44 LXXXVI Panzergruppe West B Normandie
8.44 LXXX 1. Armee B Loire
9.44 (Kgr.) I. SS 7. Armee B Eifel
10.44 (zbytky) LXVI 7. Armee B Eifel
11.44 odpočinek BdE - Bremen
12.44 záloha 6. Panzer Armee OB West Eifel
1.45 záloha 5. Panzer Armee B Ardeny
2.45 Feldherrnhalle (IV) 8. Armee Süd Maďarsko
3.45 záloha - Süd Maďarsko
4.45 I. SS 6. Panzer Armee Süd Maďarsko
5.45 záloha 6. Panzer Armee Ostmark Rakousko

Ztráty divize v bojích o Normandii

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
Div. Stab & units 46 95 67 208 533 39 %

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Pz.Rgt 12 Stab & units 28 165 49 242
I./SS-Pz.Rgt 12 83 333 160 576
II./SS-Pz.Rgt 12 154 392 156 702
SS-Pz.Rgt 12 1,520 2,301 66%

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Pz.Gren.Rgt 25 Stab & units 74 180 77 331
I./SS-Pz.Gren.Rgt 25 159 350 164 673
II./SS-Pz.Gren.Rgt 25 127 247 103 477
III./SS-Pz.Gren.Rgt 25 48 130 20 198
SS-Pz.Gren.Rgt 25 1,679 3,316 50.6%

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Pz.Gren.Rgt 26 Stab & Units 107 259 81 447
I./SS-Pz.Gren.Rgt 26 116 305 153 574
II./SS-Pz.Gren.Rgt 26 156 290 183 629
III./SS-Pz.Gren.Rgt 26 154 392 154 700
SS-Pz.Gren.Rgt 26 2,350 3,316 70.8%

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Pz.Jäger.Abt 12 10 14 19 43 516 8.3%
SS-Pz.Aufkl.Abt 12 172 209 141 522 938 55.6%
SS-Pz.Pi.Abt 12 128 214 156 498 1050 47.4%

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Art.Rgt 12 Stab & units 11 37 50 98
I./SS-Art.Rgt 12 44 147 121 312
II./SS-Art.Rgt 12 41 141 102 284
III./SS-Art.Rgt 12 27 208 113 348
SS-Art.Rgt 12 1,042 2,499 41.6%

 

Unit Killed Wounded Missing Total Soll % of Soll
SS-Werf.Abt 12 24 84 88 196 675 29%
SS-Flak.Abt 12 55 88 56 199 940 21.1%
SS-Na.Abt 12 20 70 7 97 519 18.6%
SS-Nachschb.Trp 12 25 34 ?? ?? 976
SS-Inst.Abt 12 18 22 ?? 40 543
SS-San.Abt 12 ?? ?? ?? ?? 660