SS-Brigadeführer Hugo Kraas

 

Fotogalerie

 

narozen: 25.1.1911, Witten an der Ruhr
zemřel: 20.2.1980, Selk, Schleswig

NSDAP-Nr.: 2 204 561
SS-Nr.: 289 633

Železný kříž II. třídy: 16.10.1939
Železný kříž I. třídy: 25.5.1940
Útočný odznak pěchoty - bronzový: 3.10.1940
Odznak za zranění - černý: 28.8.1941
Německý kříž ve zlatě: 25.12.1941
Medaile za východní frontu: 25.8.1942
Rytířský kříž: 28.3.1943
Spona za boj zblízka - stříbrná: 15.10.1943
Dubové listy: (375.) 24.1.1944
Pamětní medaile 1.10. 1938
Spona "Pražský hrad"
Pamětní medaile 13.3.1938
Wehrmacht - Služební odznak
Čestný meč SS
Čestný prsten SS
Vojenský řád za statečnost ve válce 4. třídy (1. stupeň), Bulharsko

Zařazen: 12.3.1938
SS-Obersturmführer: 20.4.1939
SS-Hauptsturmführer: 1.9.1940
SS-Sturmbannführer: 20.4.1942
SS-Obersturmbannführer: 21.6.1943
SS-Standartenführer: 30.1.1944
SS-Oberführer: 30.1.1945
SS-Brigadeführer: 20.4.1945



Narozen 25.1.1911, byl Hugo Kraas nejstarším ze sedmi synů. Krátce studoval na učitele, ale po smrti svého otce Franze musel jít studovat. 1.5.1934 Kraas vstoupil do NSDAP a krátce poté do SA, kde zůstal do 19.4.1935, kdy byl převelen k Heer. Zde však nezůstal dlouho a 15.10.1935 Hugo Kraas vstoupil do SS/VT a byl přidělen ke "Germania" Standarte jako SS-Rottenführer. Kraas byl zařazen do SS Junkerschule Braunschweig v dubnu 1937 a 12.3.1938 byl vyřazen v hodnosti SS-Untersturmführer. Graduoval jako druhý ve třídě. SS-Untersturmführer Kraas byl přidělen k LSSAH a převzal velení čety u 14. Panzerjägerkompanie, pod velením Kurta Meyera. Této četě velel během bojů v Polsku a byl vyznamenán EK I 16.10.1939. V listopadu dostal Kurt Meyer velení 15. Kradschützen Kompanie a hledal velitele čety. Vybral si Kraase. Nyní SS-Obersturmführer převzal velení 2. čety pro invazi do Holandska, kde se stal prvním důstojníkem LSSAH vyznamenaným EK I za průnik přes řeku Ijssel, zajetí 7 důstojníků a 120 vojáků. Velitel 227. Infanterie Division, Generalleutnant Zickwolf mu předal vyznamenání 25.5.1940. Po invazi do Holandska a Francie byla LSSAH zvětšena z Regimentu na Brigade. Meyerova 15. Kradschützen Kompanie se stala LSSAH Aufklärungs Abteilung. Kraasova četa se stala 2. Kompanie a Kraas se stal velitelem Kompanie. Bojoval s Meyerem na Balkáně a v Rusku a převzal velení Aufklärungs Abteilung, když Meyer v říjnu 1941 onemocněl. Kraas byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě o Vánocích 1941 za osobní statečnost a velení SS-Aufkl.Abt 1 během bitvy o Rostov. V červnu 1942 byla Leibstandarte Adolf Hitler reorganizována na Panzergrenadier Division a Kraas převzal velení I./SS-Pz.Gren.Rgt 2 (I.Bataillon). Vedl Bataillon během ústupu a znovu dobytí Charkova. Za tyto boje byl vyznamenán Rytířským křížem 28.3.1943. V létě 1943 Sepp Dietrich odevzdal velení divize a převzal I.SS-Panzerkorps. Theodor Wisch, velitel SS-Pz.Gren.Rgt 2 převzal velení divize a Kraas se stal velitelem Wischova Regimentu. Krátce poté byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer. Velení převzal krátce před Operation Zitadelle. 5.6.1943 měl Kraasův Regiment dobýt těžce opevněné bunkry jižně od Bykova, projít městem a pokračovat severně od Bykova ke kótě 234. Útok začal ve 4:00. Všude byla minová pole a postup byl pomalý. Ztráty všech včetně ženistů byly těžké. Útok byl zastaven a jednotky přeskupeny, ruští obránci využili tohoto oddechu ke upevnění obrany. Jak krize pokračovala, SS-Obersturmbannführer Kraas vrhl zbývající jednotky do útoku. Zorganizoval tři útočné skupiny, jednu vedl osobně k útoku na kótu 220, bráněnou ruskými tanky. V boji muže proti muži zlomili jeho vojáci ruský odpor a SS-Obersturmbannführer Kraas pokračoval okamžitě na Bykovu. Vždy v první linii vedl Kraas své muže a v 16:00 obsadili kótu 234. SS-Brigadeführer Theodor Wisch věděl, že bez úspěšného výsledku této akce by byl postup divize na jižní frontě zastaven. Navzdory tomuto úspěchu Operation Zitadelle selhala a po vylodění Spojenců na Sicílii byla zrušena. Po selhání Zitadelle převzali Rusové iniciativu a Němci byli v defenzívě. 26.12.1943 Regiment SS-Obersturmbannführera Kraase bránil levé křídlo divize proti útoku pluku Rusů s 13 T-34 ve 13:00. Útok byl zastaven a tři T-34 zničeny. Rusové zaútočili opět ráno 28.12. ve 2:30 s 15 T-34 podporovanými pěchotou. S podporou tanků přidělených Regimentu byl útok zastaven. Rusové zaútočili opět o hodinu později s 35 tanky podporovanými pěchotou. Během vrcholu bitvy Rusové prolomili levé křídlo Regimentu a postupovali na štáb Regimentu. SS-Obersturmbannführer Kraas, velící členům štábu, vedl osobně protiútok na ruské pravé křídlo. Ruský útok byl opět zastaven se ztrátou 19 T-34 a většinou pěchoty. Rusové byli neúnavní a zaútočili opět v poledne s 60 tanky a 4 pluky pěchoty ze severu a východu. Aby předešel obklíčení, musel Kraas ustavit novou linii fronty. Kraas poté obdržel rozkaz stáhnout se do vesnice jižně od sektoru Guiva. Most po kterém měli překročit řeku byl zničen a Kraas vedl svůj Regiment a Kompanie Pantherů paralelně s ruskými liniemi, aby překročil řeku více na západě. Pod nepřátelskou palbou vedl přechod řeky a ustavil novou linii ve vesnici Vorošino. Do večera 29. Rusové zaútočili na severní okraj vesnice. I. Bataillon se ocitl pod extrémním tlakem a po smrti velitele Bataillonu a většiny poddůstojníků, byl Battaillon zatlačen. Rusové začali pronikat kolem vesnice ve snaze obklíčit a zničit Kraasův Regiment. SS-Obersturmbannführer Kraas zasadil do boje všechny muže, včetně nebojového personálu a osobně vyzbrojen kulometem vedl protiútok k vytlačení Rusů z vesnice. Byla ustavena nová fronta na rohu vesnice a všechny další útoky byly odraženy. Tyto čtyři dny bojů otupily ruský útok a umožnily stažení divize. Kraasova jednotka zničila 91 tanků, 63 protitankových děl, zajala 900 mužů a zabila 3.000. Kraas byl zraněn 5.1.1944 a byl odvolán z velení k léčení. 25.1.1944 byl jako 375. vyznamenán Dubovými listy za boje u Kurska a Žitomiru a o šest dnů později povýšen do hodnosti SS-Standartenführer. Následoval kurs pro velitele divizí, byl převelen k 12. SS-Panzerdivision "Hitlerjugend",a 15.11.1944 převzal velení divize od Fritze Kraemera. Byl pátý a poslední velitel divize. Po bojích v Ardenách byl povýšen do hodnosti SS-Oberführer a 20.4.1945 SS-Brigadeführer. 8.5.1945 se 12. SS-Panzerdivision "Hitlerjugend" vzdala U.S. Army nedaleko Linze v Rakousku. Byl zajatcem do roku 1948. Zemřel v Selku, Schleswig-Holstein, 20.2.1980.
Zdroj: Pavel Sláma
http://www.vojsko.net/index.php/armady/126-waffen-ss/velitele/1142-hugo-kraas