SS-Brigadeführer Hugo Kraas
Fotogalerie
|
|
|
narozen: 25.1.1911, Witten an der Ruhr
zemřel: 20.2.1980, Selk, Schleswig
NSDAP-Nr.: 2 204 561
SS-Nr.: 289 633
Železný kříž II. třídy: 16.10.1939
Železný kříž I. třídy: 25.5.1940
Útočný odznak pěchoty - bronzový: 3.10.1940
Odznak za zranění - černý: 28.8.1941
Německý kříž ve zlatě: 25.12.1941
Medaile za východní frontu: 25.8.1942
Rytířský kříž: 28.3.1943
Spona za boj zblízka - stříbrná: 15.10.1943
Dubové listy: (375.) 24.1.1944
Pamětní medaile 1.10. 1938
Spona "Pražský hrad"
Pamětní medaile 13.3.1938
Wehrmacht - Služební odznak
Čestný meč SS
Čestný prsten SS
Vojenský řád za statečnost ve válce 4. třídy (1. stupeň),
Bulharsko
Zařazen: 12.3.1938
SS-Obersturmführer: 20.4.1939
SS-Hauptsturmführer: 1.9.1940
SS-Sturmbannführer: 20.4.1942
SS-Obersturmbannführer: 21.6.1943
SS-Standartenführer: 30.1.1944
SS-Oberführer: 30.1.1945
SS-Brigadeführer: 20.4.1945 |
|
Narozen 25.1.1911, byl Hugo Kraas
nejstarším ze sedmi synů. Krátce studoval na učitele, ale po smrti
svého otce Franze musel jít studovat. 1.5.1934 Kraas vstoupil do
NSDAP a krátce poté do SA, kde zůstal do 19.4.1935, kdy byl
převelen k Heer. Zde však nezůstal dlouho a 15.10.1935 Hugo Kraas
vstoupil do SS/VT a byl přidělen ke "Germania" Standarte jako
SS-Rottenführer. Kraas byl zařazen do SS Junkerschule Braunschweig
v dubnu 1937 a 12.3.1938 byl vyřazen v hodnosti
SS-Untersturmführer. Graduoval jako druhý ve třídě.
SS-Untersturmführer Kraas byl přidělen k LSSAH a převzal
velení čety u 14. Panzerjägerkompanie, pod velením Kurta Meyera.
Této četě velel během bojů v Polsku a byl vyznamenán EK I
16.10.1939. V listopadu dostal Kurt Meyer velení 15.
Kradschützen Kompanie a hledal velitele čety. Vybral si Kraase.
Nyní SS-Obersturmführer převzal velení 2. čety pro invazi do
Holandska, kde se stal prvním důstojníkem LSSAH vyznamenaným EK I
za průnik přes řeku Ijssel, zajetí 7 důstojníků a 120 vojáků.
Velitel 227. Infanterie Division, Generalleutnant Zickwolf mu
předal vyznamenání 25.5.1940. Po invazi do Holandska a Francie byla
LSSAH zvětšena z Regimentu na Brigade. Meyerova 15.
Kradschützen Kompanie se stala LSSAH Aufklärungs Abteilung.
Kraasova četa se stala 2. Kompanie a Kraas se stal velitelem
Kompanie. Bojoval s Meyerem na Balkáně a v Rusku a
převzal velení Aufklärungs Abteilung, když Meyer v říjnu 1941
onemocněl. Kraas byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě o Vánocích
1941 za osobní statečnost a velení SS-Aufkl.Abt 1 během bitvy o
Rostov. V červnu 1942 byla Leibstandarte Adolf Hitler
reorganizována na Panzergrenadier Division a Kraas převzal velení
I./SS-Pz.Gren.Rgt 2 (I.Bataillon). Vedl Bataillon během ústupu a
znovu dobytí Charkova. Za tyto boje byl vyznamenán Rytířským křížem
28.3.1943. V létě 1943 Sepp Dietrich odevzdal velení divize a
převzal I.SS-Panzerkorps. Theodor Wisch, velitel SS-Pz.Gren.Rgt 2
převzal velení divize a Kraas se stal velitelem Wischova Regimentu.
Krátce poté byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer. Velení
převzal krátce před Operation Zitadelle. 5.6.1943 měl Kraasův
Regiment dobýt těžce opevněné bunkry jižně od Bykova, projít městem
a pokračovat severně od Bykova ke kótě 234. Útok začal ve 4:00.
Všude byla minová pole a postup byl pomalý. Ztráty všech včetně
ženistů byly těžké. Útok byl zastaven a jednotky přeskupeny, ruští
obránci využili tohoto oddechu ke upevnění obrany. Jak krize
pokračovala, SS-Obersturmbannführer Kraas vrhl zbývající jednotky
do útoku. Zorganizoval tři útočné skupiny, jednu vedl osobně
k útoku na kótu 220, bráněnou ruskými tanky. V boji muže
proti muži zlomili jeho vojáci ruský odpor a SS-Obersturmbannführer
Kraas pokračoval okamžitě na Bykovu. Vždy v první linii vedl
Kraas své muže a v 16:00 obsadili kótu 234. SS-Brigadeführer
Theodor Wisch věděl, že bez úspěšného výsledku této akce by byl
postup divize na jižní frontě zastaven. Navzdory tomuto úspěchu
Operation Zitadelle selhala a po vylodění Spojenců na Sicílii byla
zrušena. Po selhání Zitadelle převzali Rusové iniciativu a Němci
byli v defenzívě. 26.12.1943 Regiment SS-Obersturmbannführera
Kraase bránil levé křídlo divize proti útoku pluku Rusů s 13 T-34
ve 13:00. Útok byl zastaven a tři T-34 zničeny. Rusové zaútočili
opět ráno 28.12. ve 2:30 s 15 T-34 podporovanými pěchotou.
S podporou tanků přidělených Regimentu byl útok zastaven.
Rusové zaútočili opět o hodinu později s 35 tanky podporovanými
pěchotou. Během vrcholu bitvy Rusové prolomili levé křídlo
Regimentu a postupovali na štáb Regimentu. SS-Obersturmbannführer
Kraas, velící členům štábu, vedl osobně protiútok na ruské pravé
křídlo. Ruský útok byl opět zastaven se ztrátou 19 T-34 a většinou
pěchoty. Rusové byli neúnavní a zaútočili opět v poledne s 60
tanky a 4 pluky pěchoty ze severu a východu. Aby předešel
obklíčení, musel Kraas ustavit novou linii fronty. Kraas poté
obdržel rozkaz stáhnout se do vesnice jižně od sektoru Guiva. Most
po kterém měli překročit řeku byl zničen a Kraas vedl svůj Regiment
a Kompanie Pantherů paralelně s ruskými liniemi, aby překročil
řeku více na západě. Pod nepřátelskou palbou vedl přechod řeky a
ustavil novou linii ve vesnici Vorošino. Do večera 29. Rusové
zaútočili na severní okraj vesnice. I. Bataillon se ocitl pod
extrémním tlakem a po smrti velitele Bataillonu a většiny
poddůstojníků, byl Battaillon zatlačen. Rusové začali pronikat
kolem vesnice ve snaze obklíčit a zničit Kraasův Regiment.
SS-Obersturmbannführer Kraas zasadil do boje všechny muže, včetně
nebojového personálu a osobně vyzbrojen kulometem vedl protiútok
k vytlačení Rusů z vesnice. Byla ustavena nová fronta na
rohu vesnice a všechny další útoky byly odraženy. Tyto čtyři dny
bojů otupily ruský útok a umožnily stažení divize. Kraasova
jednotka zničila 91 tanků, 63 protitankových děl, zajala 900 mužů a
zabila 3.000. Kraas byl zraněn 5.1.1944 a byl odvolán z velení
k léčení. 25.1.1944 byl jako 375. vyznamenán Dubovými listy za
boje u Kurska a Žitomiru a o šest dnů později povýšen do hodnosti
SS-Standartenführer. Následoval kurs pro velitele divizí, byl
převelen k 12. SS-Panzerdivision "Hitlerjugend",a 15.11.1944
převzal velení divize od Fritze Kraemera. Byl pátý a poslední
velitel divize. Po bojích v Ardenách byl povýšen do hodnosti
SS-Oberführer a 20.4.1945 SS-Brigadeführer. 8.5.1945 se 12.
SS-Panzerdivision "Hitlerjugend" vzdala U.S. Army nedaleko Linze
v Rakousku. Byl zajatcem do roku 1948. Zemřel v Selku,
Schleswig-Holstein, 20.2.1980.
Zdroj: Pavel Sláma
http://www.vojsko.net/index.php/armady/126-waffen-ss/velitele/1142-hugo-kraas