Hubert Meyer

Hubert Meyer

 

autor: Jiří Kosnar

Fotogalerie

časopis Válka Revue Speciál léto 2014 - rozhovor s Hubertem Meyerem, který zpracoval autor

 

Hodnosti:


SS-Untersturmführer:           20. dubna 1937
SS-Obersturmführer           9. listopadu 1938
SS-Haupsturmführer           9. listopadu 1940
SS-Sturmbannführer           20. dubna 1943
SS-Obersturmbannführer           9. listopadu 1944


Vyznamenání:


Železný kříž II           8.listopadu 1939
Železný kříž I           7. července 1941
Odznak za zranění           1. září 1941
Pěchotní odznak za útok – bronzový           11. března 1942
Medaile za východ. frontu           25. srpna 1942
Německý kříž ve zlatě           6. května 1943


Zranění:


4. srpna 1941, 9. března 1943

Lebenslauf:

Hubert Meyer se narodil v Berlíně 5. prosince 1913. Maturitu složil roku 1932, poté studoval chemii 2 roky v letním semestru , v roce 1934 složil I.soubornou zkoušku.

15. července 1933 vstupuje do SS/VT, 4. srpna 1934 je umístěn ke 12. rotě/Komp./ pluku „Deutschland“. Poté je vybrán do třetího kadetního kursu – ročník 1936/1937 v SS Junkerschule Bad Tölz, studium úspěšně dokončuje a je povýšen na důstojníka v hodnosti SS-Untersturmführer 20. dubna 1937 / je mu udělen důstojnický meč SS/. Po krátkém kurzu pro velitele čet, je převelen k Leibstandarte SS Adolf Hitler, kde obdrží velení čety /Zugführer/ 10. Kompanie LSSAH. V roce 1938 také stráví 6 týdnů jako příslušník strážní služby ve führerově letním sídle na Obersalzbergu, kde se podílí na střežení okolí sídla a na vzdávání pocty při příjezdu a odjezdu Adolfa Hitlera nebo při oficiálních návštěvách jako např. při příjezdu vévody z Windsoru s chotí /pamětní důst. meč SS – LAH – Obersalzberg 1938/. Před vypuknutím války působí také Hubert jako velitel strážní služby v Říšském kancléřství, kde často podává hlášení samotnému Führerovi.

V roce 1939 je povýšen na SS-Obersturmführera a vede svou četu do útoku na Polsko. 8. listopadu je mu udělen Železný kříž II. třídy. Poté vykonává funkci Adjutanta 3.praporu/Btl./ LAH, v této funkci se také účastní západního tažení v Holandsku a Francii. Po kapitulaci Francie 24. června se Hubert vrací zpátky k aktivní polní službě, kdy je mu svěřeno velení 10. roty/Komp./ (později přejmenované na 12.rotu). V listopadu je povýšen na SS-Hauptsturmführera. Se svou 12. rotou se účastní balkánského tažení v Jugoslawii a Řecku od 6. do 30. dubna 1941. Hubert Meyer získává Železný kříž I. třídy 7. července 1941.

Během počátečních fází operace Barbarossa /2.7./ je Hubert opět v čele své 12. Kompanie a počíná si velmi dobře při bojích a postupu LAH na Kiew. V srpnu se LAH snaží dobýt a obklíčit Uman . Během této bitvy je 12. Kompanie /4.8/ napadena jednotkou dobře maskovaných ruských odstřelovačů ukrytých ve velkém poli plném vzrostlých slunečnic. Během pročišťovací akce v poli se strhne bitva muže proti muži a Hubert utrpí vážné zranění /8.8./. Příští 3 měsíce se tak musí ze svého zranění zotavovat. Meyer se vrací ke své 12. Kompanii 20 listopadu 1941. 11. března 1942 je mu udělen pěchtoní odznak za útok - bronzový. Během léta 1942 se LSSAH reorganizovala na Panzergrenadierdivision /Francie/ a Hubert je přeložen k získání štábních zkušeností k dělostřeleckému Regimentu LAH . Až do návratu LAH do Ruska pokračuje v získávání štábních zkušeností jako Hauptmann u štábu SS-Pz.Gren. Rgt 1.

14. února 1943 je SS-Hauptsturmführerovi Meyerovi svěřeno velení 3. praporu/Btl./– 3./SS-Pz.Gren. Rgt. 1. Se svým praporem se účastní Charkowské ofenzívy do té doby než je opět zraněn a to šrapnelem během jízdy na útočném děle - 9. března 1943. 18. dubna 1943 je SS-Standartenführerem Fritzem Wittem navržen a doporučen k udělení Německého kříže ve zlatě. O dva dny později je povýšen na SS-Sturmbannführera. Vyznamenání je mu uděleno 16. května 1943, poté je přeložen na divizní štáb LSSAH.

Od 15. června do 30. září 1943 se účastní 10. válečného kursu pro důstojníky Generálního štábu na Válečné akademii a ukončuje ho s kvalifikací 1. Důstojníka Generálního štábu pancéřové divize - „Ia“. Poté je přeložen k nově vznikající SS pancéřové divizi Hitlerjugend. Od 1. října 1943 až do konce války 8. května 1945 zde vykonává funkci náčelníka štábu.

S divizí se účastní bojů v Normandii a když je divizní velitel SS-Brigadeführer Kurt Meyer zajat belgickými partyzány 6. září 1944, je pověřen Hubert Meyer k velení nad 12.SS divizí jako prozatimní velitel. V této funkci působí až do 24. října 1944, kdy je vystřídán SS-Brigadeführerem Fritzem Kraemerem. Meyer se vrací ke své fuknci Ia a je 9. listopadu povýšen do hodnosti SS-Obersturmbanführera. Spolu s divizí se účastní Ardenské ofenzivy a poté také poslední ofenzívy v Maďarsku a ústupových bojů v Rakousku. 8. května 1945 se Hubert Meyer spolu s velitelem divize SS-Brigadeführerem Hugo Kraasem a zbytky kdysi slavné pancéřové divize vzdává v rakouském Ennsu americkým jednotkám. V americkém válečném zajetí a internaci stráví 3 roky a je propuštěn 8. dubna 1948.

Když se vrátí ze zajetí pracuje jako zedník poté jako chemik, v letech 1950-1977 vykonává obchodní funkce. Stráví také spoustu let jako jeden ze tří volených představitelů a mluvčích HIAGU. Je autorem obsáhlé Kroniky 12.SS Pz.Div., kde po 14 letech usilovného hledání v archivech, konzultacích s veterány a průzkumu v terénu popisuje definitivní historii 12.SS Panzerdivision Hitlerjugend. Dvousvazkové dílo vychází v Německu v roce 1983, záhy vychází v angličtině a upravené vydání ve francouzštině.

Hubert Meyer je ženatý od roku 1939, má 4 dcery a velký počet vnoučat. Dosud žije v Leverkusenu. I když má vážné zdravotní problémy stále komunikuje a udržuje korespondenci se svými spolubojovníky.

Od roku 2001 /26.9./ udržuje také písemný kontakt se mnou a s naším klubem KVH WEST.

S hlubokým zármutkem v srdci oznamujeme, že 16. listopadu 2012 ve věku nedožitých 99. narozenin odešel náš kamarád a poslední žijící divizní velitel WH, pan Hubert Meyer.