Karl Radermacher

(držitel Rytířského kříže)



Železný kříž II. třídy, 10. 10. 1942
Železný kříž I. třídy, 14. únor 1944
Útočný odznak pěchoty ve stříbře
Spona za boj z blízka ve stříbře
Odznak za zranění ve stříbře
Rytířský kříž, 04. 05. 1944
Spona za boj z blízka ve zlatě, 21. 10. 1944
Německý kříž ve zlatě, 27. 11. 1944

Sloužil u Granatwerfertruppführer 6. / Grenadier-Regiment 45
Radermacher se narodil dne 12. prosince 1922 v Cáchách, jako syn zmrzlináře. Po vyučení jako elektrikář a mechanik a členství v Hitlerjugend, byl povolán do armády, a to v březnu 1942. Po krátkém základním výcviku, byl Radermacher převelen v létě 1942 na východní frontu. Jeho první bojové zkušenosti prožil se svým Grenadier Regiment 45, který byl součástí 21 pěší divize u Leningradu. Později byl povýšen na velitele čety a v říjnu 1942 byl vyznamenán Železným křížem druhé třídy a také Útočným odznak pěchoty ve stříbře. V jeho 6. Kompanii, kde bojoval byl zraněn ale brzy se vrátil  zpět na předmostí Leningradu. Během následného ústupu byl zraněn znovu. Po návratu na frontu byl používán jako spojka praporu, kdy předával důležité zprávy a rozkazy během zuřivých bojů. Za to mu byl udělen Železný kříž I. třídy v únoru 1944.
V časném létě 1944 byl jeho pluk v pevné pozici, očekával každou chvíli nepřátelský útok. Konstantní hlídky, zdánlivé útoky, a přetrvávající sondování přední strany Rusy nedal německým vojákům čas na odpočinek a schopnost najít slabé místo na frontě nepřítele. Nepříteli se podařilo infiltrovat německou pozici na křídle druhého praporu a následovaly prudké boje muže proti muži. Radermacher byl umístěn se svou skupinou ve střední části a vedl odpor po té, co všichni důstojníci selhali. Po těžkých ztrátách se nepřítel stáhl. Na to Radermacher stáhl některé ze svých kamarádů a vedl dále protiútok, kde uštědřil nepříteli další těžké ztráty. To pomohlo přední linii si trochu odpočinout. Pro jeho vedení boje byl 4. 5. 1944 vyznamenán Rytířským křížem jako jeden s nejnižší hodností německého wehrmachtu.
Později byl povýšen na feldwebela a v té době měl již za sebou více než 40 dní bojů z blízka.  Jako velitel 2. čety 6. Kompanie se zúčastnil bojů v Pobaltí a první Kurlandské porážky. Zde se dozvěděl o udělení Spony za boj z blízka ve zlatě. Po slavnostním udělení této spony (ještě ne fyzického) byl uznávaný specialista na boj z blízka, byl jmenován kadetem a nastoupil do důstojnické školy v Postupimi.  Zlatá spona za boj z blízka mu byla udělena osobně Himmlerem o 2 měsíce později na Magistrátu města Ulm. Spolu s dalšími 82 vojáky armády a Waffen-SS, získal toto ocenění dne 12. prosince 1944. Navíc byl ještě povýšen na poručíka. Spolu s touto sponou si také převzal Německý kříž ve zlatě.
Začátkem roku 1945 byl součástí bojové skupiny poblíž Frankfurtu u Odry, kde byl zraněn znovu. Po válce se stal živnostníkem a pak přešel do banky, kde po 25 letech v roce 1987 odešel do důchodu.

Zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Radermacher


ZDE je video, kde se uděluji Zlaté spony za boj z blízka. Jedním z držitelů je i Karl Radermacher:

Veškerý zde uvedený fotografický obsah je výhradním majetkem Jiřího Štěpánka. Jakékoli kopírování není bez předchozí konzultace povoleno.