Werner Wendt

501.SS Schw.Pz.Batl.

Informace o bitvě 21. - 25. prosince 1944 ZDE.

Na naší cestě do Arden jsme se nečekaně setkali před muzeem v La Gleize s bývalým příslušníkem LAH SS-Sturmscharführerem Wernerem Wendtem, který sloužil u praporu těžkých tanků vybavených nejdříve Tigery I. a v ardenské ofenzivě Tigery II. U vystaveného Königstigera zavzpomínal na svojí účast v této kapani a na svá válečná léta. Bylo zajímavé slyšet názory na bitvu, na výzbroj německých sil a na kvalitu tanků od přímého účastníka ardenské ofenzívy, který se jí účastnil jako člen Kampfgruppe Peiper. Werner Wendt působil už na ruské frontě jako člen posádky Tigeru I., podílel se na zničení 10 nepřátelských tanků. V Normandii mu bylo svěřeno velení Tigeru I. s pořadovým číslem 132.

Při té příležitosti zavzpomínal na neskutečnou leteckou převahu spojenců ve vzduchu a na prožité peklo. Vyjádřil názor, že Tiger I. byl ve všech ohledech lepší stroj než jeho nástupce, lépe se ovládal a byl pohyblivější. U Tigeru II. nepříznivě působila hmotnost tanku na chod motoru a na celkovou ovladatelnost a schopnost manévrovat v boji. Ve Francii si jeho posádka připsala asi 7 vítězství nad spojeneckými tanky. Své vzpomínání zakončil tím, že nám v knize ukázal jak skončil jeho Tiger II. č. 133 nedaleko Petit Spai, kde byl napaden spojeneckými letouny a z posádky zahynul radista, při zásahu – jak vzpomínal cítil ukrutný zápach spálené gumy a kůže a radista měl přiškvařené sluchátka k tělu…jemu se podařilo opustit tank v poslední chvíli, poté s ostatními členy tank zničil náloží a věž byla úplně odstřelena... Nakonec se s námi vyfotil, podepsal nám původní mapy a odjel...

V Normandii: SS-Uscha. W. Wendt: 101.SS Schw.Pz. Batl.
1.Komp. 3.Zug.- panzer 132

V Ardenách: SS Sturmscha.: 501.SS Schw.Pz.Batl.
1.Komp.3.Zug. panzer 133
Kompanie Kommandeur J. Wessel
Zugführer J. Brandt

Vzpomínky a výňatky z knihy „Ďáblův pobočník“ – M. Reynolds

Str.123,126,141,168,171,172,173 – citace a odkazy na dopisy W. Wendta

Stavelot – úterý 19. prosince

V úterý brzy ráno se dva Tigery a jediný Panther, které zůstaly přes noc ve Stavelotu, přesunuly , aby získaly spojení s Peiperem, a vzaly s sebou posádku zničeného tanku SS-Ustuf. J. Wessela. Tigery se hlásily na Knittelově velitelství v Moulin Maréchal a byly okamžitě zařazeny do sestavy k útoku na Stavelot od západu. Když musel předat svých pět těžkých děl 105mm Piperovi, chtěl mít Knittel nějakou těžkou techniku...

Útok od západu začal v 15.00, kdy SS Ustuf. Manfred Coblenz vedl svou průzkumnou rotu podél osy železnice a silnice N-23 a SS Ustuf. Heinz Goltz se svou velitelskou rotou postupoval jako záloha. Tato velitelská rota se skládala z cyklistické, spojovací a ženijní čety. Protiletadlová četa zůstala s hlavním velitelstvím v Moulin Maréchal. Coblenz si později stěžoval, že Knittel mu odmítl poskytnout svá SPW vozidla a trval na tom, že útok musí být proveden pěšky, dále si stěžoval, že neměl podporu těžkých zbraní a i když za ním jely dva Tigery, ani jednou nevystřelily!!!!

Tyto dva Tigery byly ty, které byly ve Stavelotu přes noc a veleli jim SS Sturmscharführeří Wendt a Brandt. Byly to dva Tigery navíc v oblasti na půl cesty od Stavelotu a Trois Ponts, ale ani Coblenz ani Wendt o nich ve svých vzpomínkách nemluví, navzdory skutečnosti, že se dají snadno rozpoznat na fotografiích po bitvě – jeden patřil pobočníkovi von Westerhagena, SS-Ustuf. Kalinowskému...

Jak Coblenzovi muži postupovali z oblasti od Farm Antoine, asi 2km západně od Stavelotu, dostali se do silné dělostřelecké palby a utrpěli těžké ztráty. Navzdory tomu se jim podařilo kolem 18.00 dojít k západnímu okraji města, kde však u Chateau Rochettes narazili na 2.četu roty A 1/117 praporu. Na tomto křídle bylo i pět Shermanů 743.tankového praporu. Vyvinula se situace, kdy žádná strana nebyla schopná donutit druhou k ústupu. Werner Wendt, velící jednomu z Tigerů, řekl, že nebyl schopen jet na pomoc, protože příjezd u Stavelotu byl silně zaminován. Proto zaujal obranné postavení u Farm Antoine, kde měl ve sklepě Knittel své taktické velitelství. Brandt se svým Tigerem mezitím zaujal pozici 100 metrů západně od mostu Petit Spai a kryl zádní stranu postupujících jednotek proti Američanům v Trois Ponts.

Stavelot – středa 20.prosince

Kolem 8-30 Coblenz , z pozic kolem zámku Lambert a od domů na západním okraji města zahájil nový útok. Jeho plánem bylo odbočit na sever od hlavní silnice a opět se snažit přiblížit se k mostu od železniční stanice. Jeho 2.průzkumná rota SS se čtyřmi četami byla posílena 60 ženisty SS-Ustuf. Drögeho, podporovaly ji Tigery Wendta a Brandta... Tigery, o kterých Coblenz tvrdil, že v bitvě hrály malou roli se stáhly na svou původní pozici u farmy Antoine a u mostu Petit Spai...

Nejdůležitější událostí středečního odpoledne byl vstup task force Lovelady do bitvy o Stavelot. Těsně před setměním se Sherman vedený poručíkem Hopem otáčel ve dvojitém železničním viaduktu v Trois Ponts a nevěděl, že východně od něj má Knittel Brandtovi Tigery na severní straně řeky a dvě protitanková děla 75mm 4.roty SS-Ustuf. E. Waegnera na jižní straně, mířící na západ. Shermany jely těsně za sebou a během minuty byly první čtyři zničené a poručík Hope zahynul...

Stavelot – pátek ráno, 22.prosince

Krátce po rozednění Američané zahájili útok Shermanů a pěchoty proti Coblenzovým jednotkám v domech na západním okraji Stavelotu. V tvrdém boji většina Němců padla nebo byla zajata, ale několik přeživších se udrželo na pozicích v zámku Lambert, odkud kontrolovali silnici ze Stavelotu do Trois Ponts. Dröge, velitel ženijní čety, byl zajat a většina jeho mužů padla. SS-Sturmscharführer Werner Wendt se svým Tigerem dostal rozkaz od Knittela jet Coblenzovi na pomoc, ale poté co dostal zásah, skončil u Petit Spai s mrtvým radistou a rozbitou převodovkou – tank nebyl schopný jízdy, ale jinak byl schopný boje….Coblenz, zraněný na noze, byl zajat s osmnácti svými muži v první části bitvy – kolem 9.00...

Americký postup v sobotu ráno nedopadl dobře…K večeru asi kolem 19hod. zbytky 1. a 3. praporu granátníků SS stále držely oblast známou jako Six Moines v lese Coreu. Několik zbývajících příslušníků 1.průzkumného praporu SS se stáhlo do oblasti Knittelova velitelství na farmě Antoine u silnice N-23, kde byly stále čtyři Tigery – pobočníka von Westerhagena – SS Ustuf. Kalinowského, SS Stuscha. Wendta a Brandta a jeden, jméno jehož velitele není známo. Východně od farmy Franklandova 1/117 dobyla zámek Lambert...

Je tomu těžké uvěřit, ale v neděli večer dosud několik přeživších z Knittelova průzkumného praporu SS se dvěma Tigery kontrolovalo oblast severně od řeky v Petit Spai a pozůstalí z Hansenových dvou praporů drželi návrší jižně od starého mostu a pahorky, známé jako Les Sept Montagnes. Hansen ztratil přes pět set mužů, Knittel měl šedesát padlých, dvě stě raněných a dvacet nezvěstných.

Ten večer nařídil Knittel svým zbylým mužům a posádkám obou Tigerů, aby za úsvitu Štědrého dne ustoupili. Většina z nich přešla řeku kolem 4.00 přes zbytky pěšího mostu, SS-Stuscha. Brandt byl zabit střepinou granátu, ale jeho tanku se podařilo přebrodit řeku Amléve a Wendt s řidičem se dostali zpátky poté, co byl tank zasažen do věže...

Když začátkem roku 1945 navštívila oblast kolem farmy Antoine Operačně průzkumná sekce 2.sboru taktického letectva, našla tam - tank Königstiger, otočený na východ bez zjevných známek poškození…ale bojová kabina tanku byla vypálená… U mostu v Petit Spai našla:
„Další TigerII. otočený na východ, ale s dělem směřujícím na západ. Zadní polovina věže byla rozdrcena a kryt nad místem řidiče odtržen…nepřítomnost jakýchkoli lidských zbytků napovídala tomu, že posádka stačila tank opustit..… zničení tohoto tanku bylo pozorováno důstojníkem 740.tankového praporu…tvrdil, že tank byl zasažen 25. prosince bombou, shozenou z letadla P-38.“